Lidská sexualita prostupuje naše chování ve všech jeho základních akcentech. Protože se děti a mládež obrací především na takzvané technické a popisné pojetí sexuality, chybí jim větší pozitivní emoční vazby na kladné sociální souvislosti. Objevují se spíše silácké řeči a úvahy o tom, co kdo viděl, nebo zažil. Proto je zapotřebí se soustředit na propojení emočních, racionálních a sociálních vazeb, abychom dosáhli harmonického náhledu na problematiku lidské sexuality. Z tohoto důvodu je důležité akcentovat psycho-emoční rozvoj dítěte s ohledem na jeho vývojové dispozice, které se ve věku puberty lišší v závislosti na rodinném zázemí, tradicích, kultuře, gendrových rolí a informačnímu fenoménu – internetu. Na pozadí všeho je dnes nedostatek dospělé a zralé lásky a pochopení dospělých směrem k dětem a mladé generaci.