Podle posledních statistik je diagnostikováno cca 25% dětí školního věku s poruchou učení. Na základě lehkých mozkových dysfunkcí. Toto procento se neustále mírně a postupně zvyšuje. Je otázkou, zda-li je to dáno zpřesněním diagnostiky, nebo tím penetrace těchto poruch v populaci skutečně narůstá. Postupně však problémy s poruchami učení zabírají hodně energie a času jak učitelů tak i žáků, protože ani jedni, ani druzí se nemohou dokonale soustředit na vykonávanou činnost.
Zkratovité jednání dětí, které mají LMD působí na okolí velmi rušivě a zároveň tyto děti jsou hůře ovladatelné. K tomu přistupuje i jejich často i nadprůměrná inteligence, takže tyto děti jsou si vědomy svých nedostatků a chtějí nějakým způsobem kompenzovat. Tato kompenzace bývá však často nepatřičná a je rušivým elementem ve výuce. Pokud je ve třídě více takových dětí, klima třídy se stává minimálně problematickým. Našim úkolem je předcházet zkratovitým jevům v jednání těchto dětí a to především pochopením jejich životní situace, vhodnou motivací a v neposlední řadě i odkrytím příčin, které vedou ke zneužívaní vzniklé situace.