Současná i budoucí edukační náročnost je vyvolána novou potřebou individuálního přístupu k žákovi. Ve snaze rozvíjet jeho potence a pochopit jeho osobnost je učitelská profese dnes náročnější právě z hlediska psychologického přístupu. Ten byl doposud učitelům zapovídán, neboť jeijich profese byla spatřována výhradně jako informační a reprodukční. S ohledem na rozvoj různorodých kompetencí, ale i s ohledem případné dysfunkční a zralostní omezení žáka, musí dnes učitel volit individuální přístup a takt na každém kroku. Proto se jeho tradiční role "frontálního ochytřovače" proměňuje přes roli "speciálního pedagoga" až na roli "osobního kouče", kde jsou psychologizující znalosti nezbytné. Učitel tedy neuchopuje psychologické disciplíny exaktně a klinicky, ale potřebuje jisté penzum informací a dovedností pro využití praktické - tedy  "psychoanalogii pro život".

Motto :
Než dítě vyroste, aby mohlo dávat a přijímat lásku, potřebuje vidět a zažít jak se láska dává a přijímá.

Vývoj lidské osobnosti a její zralosti je předmětem zkoumání řady psychologů i duchovních filozofů. Mudrci i odborníci hledají pochopení pro lidský vývoj růst a zrání, jak by kdysi přispěl také C. G.Jung - pro proces individuace. Jde o to, aby se člověk postupně stal tím, čím je optimálně disponován se stát. Aby překonal své vývojové chyby, které někteří nazávají lidským zlem, a aby dospěl do lidské krásy ducha, jak by poznamenal E.Erikson - do moudrosti.
Škola je velmi podstatným místem, kde jsme tohoto vývoje svědky, podílníky a někdy i spoluviníky.

U každého člověka se do lidské motoriky  a zvláště pak do mimiky se prolínají pocitové stavy. Podtrhují lidskou komunikaci ve výrazu projevovosti člověka, což může ukazovat jednou na větší spontánnost, jindy na větší uzavřenosti. Tyto procesy mnohdy dokáží překonat naši vůli i sebekontrolu a říci za nás více než jsme chtěli, tedy jaksi nadstavit verbální komunikaci, o skrytou dimenzi, v níž hrají hlavní roli emoce.
Tato složka komunikace nám dává větší možnost rozpoznat to, co by chtěl druhý říci a někdy i neříci. Vliv motoriky a mimiky tak dává velký prostor pro další úroveň  komunikace, které lze využít v pochopení druhého člověka, mnohdy i v případech, kdy si sám neuvědomuje, co jeho podvědomí a instinkty chtějí prostřednictvím těla vyjádřit.
Naučit se vnímat řeč těla je další z důležitých sociálních dovedností učitele, který se octl vývojem požadavků školství i společnosti i v roli specialisty na výchovu.  Seminář rozkrává podstatu a zákonitosti neverbální komunikace u dětí i dospělých a ukazuje na využití řady neverbálních znaků pro hamoničtější edukaci.

Od nejrannějších dob v lidském společenství lidé intutivně navzájem četli ze tváří druhých lidí. Jednak aby mohli přežít a také proto, aby mohli spolupracovat. Lidská tvář je také první znakový zápis, který je připraven něco sdělovat, a to už od kolébky, kdy dítě vnímá tvář své matky. Lidský mozek je od přírody nastaven učit se z celostního vnímání reality a tak snad proto jsme vlastně rozenými čtěnáři lidských tváří. Proměnlivá mimika  na "talíři" dispoziční fyziognomie je tou nejaktuálnější zpětnou vazbou, jakou můžeme od druhého člověka dostat. Pod vrsvou mimiky je však položen její organický základ, fyziognomická skladba skeletu, tkáně, konzistence, pigmentace a proporcionality. Lidským zrakům se tak nabízí tvář člověka jako mapa ostrova se svými pahorky a prohloubeninami, jež dávájí zásadní ráz osobnosti člověka, která je možné vidět snad nejlépe na úrovni temperamentu.
Metoda frenologické typologie, propracovaná a užívaná významným českým frenologem, knězem a psychologem, působícím i v zahraničí mezi dvěma světovými válkami, Norbertem  F. Čapkem a  francouzským pediatrem a psychiatrem, snad nejuznávanějším odborníkem na tuto oblast,  Louisem Cormanem.

Speciálně zaměřený seminář, mapující a vymezující růst a zralost mužské psychiky. Téma nezbytné pro pochopení zákonitosti kvalitní práce s lidmi z hlediska osobního přístupua vlivu manažerského chování. V ohnisku pozornosgti se ocitá jak osobitost povahy, tak i kvalita komunikačních a motivačních schopností.
Obsah vychází z elementárního archetypálního rozdělení vývojové psychologie, kterou tak skvěle načal ve svém díle C.G.Jung.
V semináři jsou použity archetypální vzory,  v rámci posledního psychologického výzkumu mužského nitra.

Seminář pomáhá rozkrýt a pochopit přednosti a rizika chování a prožívání lidí, pracujících na manažerské úrovni. Vědomě uchopit možnosti zralostního rozvoje osobnosti, vedoucího následně k větší profesionalitě a přirozené výchovné autoritě.