PhDr. Michaela Peterková

Získáno z: www.psyx.cz (testy osobnosti – poradna – články)

Obranné mechanismy zná a používá nejspíš každý z nás. Příklad: Usilujeme o získání pro nás velmi prestižního pracovního místa, zúčastníme se výběrového řízení a pak nám přijde oznámení, že jsme nebyli úspěšní a místo bude obsazeno někým jiným. Možnou reakcí je zamyšlení se a přiznání si nějakého nedostatku s tím, že na jeho odstranění zapracujeme, abychom příště uspěli lépe. Nebo si řekneme něco v tom smyslu, že jsme o to místo zas až tak nestáli, protože je to daleko, nebo že tam je divný šéf a stejně nenabízeli kdovíjaký plat ... takže se vlastně vůbec nic nestalo, když to nedopadlo. Reakce tohoto druhého typu odpovídá použití obranného mechanismu.

Zachování bohorovného klidu při emotivní události může nepříznivě ovlivnit paměť. K takovému závěru dospěli američtí vědci.

Lidé, kteří se snaží skrývat své emoce, jsou méně schopni vzpomenout si na rozrušující příhodu než jiní, tvrdí ve své studii, vypracované na základě zkoumání více než 200 dobrovolníků, James Gross z kalifornské Stanfordovy univerzity a Jane Richardsová z Texaské univerzity v Austinu. Ti uveřejnili svou vědeckou práci v časopisu Journal of Research and Personality.

Toto spojení z hlediska tradiční čínské medicíny je zcela přirozené. Čínská medicína přiřazuje k orgánům určité emoce, např. srdce – radost, slezina – přemítání, plíce – smutek, ledviny – strach, játra – hněv. Pokud je emoce větší a trvalejší nebo nárazová hodně velká, může vést k rozhození příslušného orgánu a obráceně, je-li orgán rozhozen z vnitřních příčin vyvolává příslušnou emoci ve větší míře.

Má fyzika co říci k podstatě vědomí?
20.01.2003 - Odpovědi se různí. Hawking tvrdí, že by se fyzika o vysvětlení fenoménu lidského vědomí neměla pouštět. Úplně opačný je radikální a většinou vědců nesdílený náhled Rogera Penrose, který dává vědomí do přímé souvislosti s kvantovými stavy. Podívejme se ještě na jeden příspěvek k celé problematice.