Definice autorit:
Autoevaluace je proces systematického i akčního sběru a analýzy informací za účelem vytvoření soudů o hodnotách založených na spolehlivých důkazech (Rogers a Badham, 1994).
Tyto soudy se zaměřují na zjištění stavu dosažených konkrétních cílů. Měly by tedy vést rozhodování v oblasti rozvoje. Autoevaluace je často stavěna do kontextu cyklu monitorování, analýzy a revizí. (Tipple, 1989)

Důležité upozornění: Bývá zvykem považovat např. dotazník za evaluační nástroj a jeho výstupy pak srovnávat s jinými výstupy podobného dotazníku. Tato aplikace používá ke zjištění dat také dotazníky a různé monitorovací nástroje. Aby se však dalo hovořit o evaluaci, musíme umět překročit jednorozměrnost "indikačního nástroje" a vybavit se skutečnou evaluační metodologií a algoritmem. Pokud se při zjišťování informací a dat neptáme na objektivní a subjektivní hodnotu, (postoje, motivaci, přínos, aktuálnost) pak ke skutečné evaluaci nemůže dojít, neboť neznáme parametry hodnot, podle kterých bychom mohli nasbírané údaje nejen třídit, ale také se podle nich lépe rozhodovat. Lidé si tradičně pletou měřítko s hodnou. Ale my hledáme přece hodnotu, která je kvalitou, ne veličinou.

  Evaluace není diagnóza, ale komunitní zpětná vazba, ve které hrají společné hodnoty, péče o ně a jejich rozvoj zásadní roli v dalším managementu .
  Jedině tak lze dosahovat kvality, která není na papíře, ale v lidech.

 

Škola si může nechat zpracovat vnitřní průzkum, hodnotící zprávu i návrh nápravných opatření vnější poradenskou firmou. Stejně tak si muže řidič auta vzít na cesty spolujezdce, který mu bude říkat co vidí před vozem za překážky a jak by je měl zdolat. Někdy spolujezdec dokonce sáhne na volant ve snaze ukázat, jak je to dobré řídit. Přitom se řidič těžko naučí osobně znát terén a zvládat svůj vůz. Až bude chtít vyjet opět na další trasu, bude opět potřebovat spolujezdce ?
Dokud se lidé, jednotlivci a organizace, nenaučí žít a zvládat svůj vlastní život, do té doby budou za svou "nedospělost" muset platit odborným poradcům. Autoevaluace má napomoci rozvoji samoučící se a samorozvíjejí se organizace. Autoevaluace není skončena, když je hotová evaluační zpráva. Teprve aktivní poznávací a zážitkový podíl na autoevaluaci může změnit lidské myšlení, neboť cílem je měnit hodnotový svět v hlavách lidí a tím nabízet i větší smysluplnost pro výchovně vzdělávací procesy.